Přichází chvíle

zvedání hlavy k nebi

a litování toho, co jsme neudělali.

Té chvíle, kterou jsme promarnili.

Konfrontujeme svoji lidskost, čest a upřímnost

se sobectvím.

Otáčíme dlaně vzhůru

a prosíme o pomoc.

A vesmír nám ukazuje,

že máme lásku a laskavost,

kterou můžeme dát.

Ti, kteří využijí této chvíle k přemýšlení,

otevřou oči,

zabalí svůj hněv a mamon

do starého papíru

a v krbu spálí

se zbytky loňského dřeva,

zvítězí.

Otevřme tedy svá srdce

a vytvořme deštník

nad svými domovy.

Vpusťme pod něj lásku, odpuštění, obejmutí a laskavost.