Drak

Na cestě barevné

odlesky brnění,

šupinky zlatavé

ve slunci oslní.

Pokorný majestát.

Nozder žhnoucích

zveme démony.

Plíce dmoucí

nám se pokloní.

Se silou. Napořád.

Sbalena brněním

do sebe skládaným

kůže je celistvá. 

Kdykoliv zavřeš ji. Tolikrát.

Ta síla v něm z přírody.

S dostatkem pokory.

Moc má, však netlačí.

Tak akorát.

Až drak bude chtít,

sám se pokloní.

Nenuť jej bojovat.

Čím silnější, tím větší vůli má

více barvami probliká

menším nechce ublížit.

Tím je jiný, nežli lid.

Má ostny, má sílu, má moc

nemá však potřeb se zahojit.

Rozepne křídla svá a vzlétne ke slunci...

...se poklonit.